Spoření na stáří se týká každého

Spoření na stáří je téma, kterému se nevyhne žádný člověk. Možností kumulace finančních prostředků na dobu důchodovou je několik. Státem regulované možnosti spadají do III. pilíře penzijního systému.

Pojďme se podívat na jeho možnosti.

Na trhu v současné chvíli působí osm penzijních společností s nabídkou osmi transformovaných fondů a aktuálně třicet fondů účastnických, z nichž dva přibyly v letošním roce, přičemž očekáváme i další změny nabízených fondů, například aktuálně v rámci ČSOB PS.

V rámci III. pilíře penzijního systému hovoříme o dvou variantách spoření: Penzijním připojištění (dále jen „PP“) a Doplňkovém penzijním spoření (dále jen „DPS“).

Ač se oba produkty v některých podmínkách, zejména pokud jde o možnosti čerpání, liší, nabízejí stejné legislativní výhody za stejných podmínek, tj. státní příspěvek a daňové odpočty. Ze zákona vyplývá možnost pouze jedné souběžné smlouvy s možností čerpání těchto výhod.

Významným impulsem pro vstup do DPS se dnes stávají příspěvky zaměstnavatele. Konkrétní výše příspěvků zaměstnavatele je plně v jeho kompetencích. Tyto příspěvky je možné využít také pro PP.

Zásadní rozdíl mezi PP a DPS spočívá v možnostech investování vložených prostředků. Prostředky účastníků PP byly převedeny do transformovaných fondů (dále jen „TF“) u dané penzijní společnosti, kdy se s ohledem na možnosti využívaných instrumentů vyplývajících ze zákona jedná o fondy konzervativního charakteru. Oproti tomu DPS nabízí účastníkům množství alternativ. V rámci DPS tak hovoříme o účastnických fondech (dále jen ÚF), kdy penzijním společnostem ze zákona vyplývá povinnost vést a obhospodařovat tzv. povinně konzervativní fond, avšak současně umožňuje provozovat více účastnických fondů, které nabízejí různé možnosti investičních strategií s různým poměrem mezi rizikovostí a ziskovostí.

Jak fungují transformované a účastnické fondy?

Transformované fondy přinášejí oproti účastnickým fondům výhodu tzv. garance nezáporného zhodnocení, avšak s nízkou mírou zhodnocení. Nezáporné zhodnocení však neznamená kladné reálné zhodnocení investice. Pro představu o reálném zhodnocení musíme vzít v potaz úplaty penzijní společnosti, míru inflace a další faktory.

Oproti tomu doplňkové penzijní spoření nabízí účastníkům množství alternativ, jak v podobě různých účastnických fondů s různou mírou rizikovosti a výnosnosti, tak možností je strategicky kombinovat, a to pokud jde o poměr jednotlivých fondů v jednom okamžiku, tak i změnu poměru mezi nimi v závislosti na věku klienta, respektive době zbývající do důchodového věku. Záleží na konkrétních nabídkách jednotlivých penzijních společností.

V případě účastnických fondů musíme brát v potaz, že budoucí vývoj nelze jednoznačně predikovat na základě historického vývoje, a to především s ohledem na povahu investičních nástrojů. Jednotlivé fondy investují do různých druhů finančních instrumentů, navíc s rozlišným poměrem. K tomuto se váží různá rizika odchylek od očekávaných hodnot a jejich míra, tedy i kolísaní těchto hodnot.

Jak si jednotlivé transformované fondy vedly?

Transformované fondy penzijních společností (Penzijní připojištění) dosáhly za minulý rok (2019) zhodnocení od 0,60 procenta do 1,75 procenta. Nad jednoprocentním zhodnocením se nachází 5 z 8 transformovaných fondů. Průměrné zhodnocení za rok 2019 je 1,21 procenta p. a. Nicméně průměrná míra inflace v roce 2019 činila 2,8 procenta. Stejně jako ve dvou předchozích letech tedy žádný z fondů inflaci nepřekonal.

Nejlepších výsledků v průměru za posledních 7 let dosáhl transformovaný fond Penzijní společnosti České pojišťovny (nově přejmenovaná na Generali Penzijní společnost) s 1,4 procenta p. a. Následuje AXA Penzijní společnost s 1,26 procenta p. a. Nejhůře si naopak vede transformovaný fond od Conseq Penzijní společnosti s 0,85 procenta p. a.

A jak si vedly účastnické fondy?

Rok 2019 se s ohledem na vývoj ekonomiky a mezinárodních vztahů pro účastníky doplňkového penzijního spoření nesl v pozitivním duchu, obzvláště v případě dynamických fondů, a to díky silnému růstu akciových trhů. Výše zhodnocení za tento rok se projevuje zejména v kontrastu k roku 2018, kdy ke konci roku došlo k výrazným propadům na trzích, a tedy i k propadu hodnot penzijních jednotek. To mělo samozřejmě za následek mimořádně špatné výsledky zhodnocení k 31. 12. 2018. Zhodnocení vážící se k roku 2019 se poté pohybovalo od 1,2 procent do 25,30 procent p. a. „Průměrnou míru inflace v roce 2019 překonalo 17 z 28 účastnických fondů, přičemž pod průměrnou mírou inflace za zmiňované období zůstávají pouze konzervativní fondy.

Průměrná míra inflace za posledních 7 let činí 1,46 procenta p. a. Průměrným zhodnocením od roku 2013 do konce roku 2019 ji překonalo 15 z 28 účastnických fondů. Žádný z celkem osmi transformovaných fondů tuto hranici nepřekročil. Nejblíže je transformovaný fond od Penzijní společnosti České pojišťovny (nově přejmenovaná na Generali Penzijní společnost) s průměrným ročním zhodnocením 1,4 procenta.