Spoření na stáří je lepší nepodceňovat

Spoření na stáří je téma, které se obyvatel ČR vzhledem k demografickému složení státu, týká čím dál tím více. Situaci nepomáhá ani vývoj posledních let, ať již se jedná o problematiku koronaviru, jež ovlivňuje prakticky každý aspekt nejen našeho života, ale i ekonomické situace občanů i státu. Nezbytnost zohledňovat nepředvídatelné a nutnost zabezpečování můžeme pozorovat i na aktuální problematice energetické krize a celé řadě dalších.

Důchodová reforma je již delší dobu jedním z předních témat, nicméně dlouhodobě nedochází k zásadním změnám. Vzhledem k dříve zmíněnému a současnému nastavení důchodového systému je tedy vhodné myslet na svoji budoucnost a podpořit svou budoucí finanční situaci tzv. po vlastní ose.

Jednou z možností kumulace finančních prostředků na důchod zůstává III. pilíř penzijního systému jako státem regulovaná a podporovaná možnost. Zde mluvíme o 2 rozlišných variantách spoření (nutno ale dodat, že technicky jde o investiční, nikoli spořicí nástroje): Penzijním připojištění (dále „PP“) a Doplňkovém penzijním spoření (dále „DPS“). Podstatná informace je, že v současné chvíli je možné vstupovat pouze do druhého zmíněného, tedy DPS. Ač přestup z PP do DPS je v současnosti možný, obráceně již od roku 2013 toto aplikovat nelze.

Oba produkty nabízejí shodné legislativní výhody při zachování stejných podmínek: státní příspěvek a daňové odpočty vázané na příspěvky účastníka. Ze zákona vyplývá možnost pouze jedné souběžné smlouvy s možností čerpání zmíněných výhod. V dalších parametrech se však obě varianty spoření rozcházejí. Zásadní rozdíl spočívá v investování vložených prostředků a s tím souvisejícím zhodnocením, ať již jde o systém zhodnocování, jeho připisování či související míru rizika a výši.

V případě PP byly prostředky účastníků převedeny do transformovaných fondů (dále „TF“) u dané penzijní společnost, kdy se však s ohledem na možnosti využívaných instrumentů, jak vyplývají ze zákona, jedná o fondy konzervativního charakteru, což zásadně ovlivňuje výši zhodnocení. Charakteristická je garance nezáporného zhodnocení, které však vzhledem k dalším faktorům neznamená nutně kladné reálné zhodnocení. Reálně: zhodnocení TF se dlouhodobě pohybuje okolo 1 %, spíše s klesající tendencí, zatímco inflace stále roste a za rok 2021 dosahuje již ročního průměru 3,8 %.

DPS nabízí účastníkům nepoměrně širší množství alternativ, jak co do počtu fondů, tak i do jejich charakteru, tedy s přihlédnutím k míře rizika a potenciální výši zhodnocení s nimi spojenými. Investovat lze v různých poměrech do různých typů fondů v jednu chvíli a možnost přizpůsobení aktuálním preferencím a potřebám je zohledněna i v možnostech změny v průběhu času. Vždy záleží na nabídce konkrétní penzijní společnosti. V případě účastnických fondů musíme brát v potaz, že budoucí vývoj nelze jednoznačně predikovat na základě historického vývoje, a to především s ohledem na povahu investičních nástrojů. Jednotlivé fondy investují do různých druhů finančních instrumentů, navíc s rozlišným poměrem. K tomuto se váží různá rizika odchylek od očekávaných hodnot a jejich míra, tedy i kolísaní těchto hodnot.

Z hlediska nabídky, dohledu, čerpání apod. dochází k určitým regulacím vyplývajícím ze Zákona o doplňkovém penzijním spoření č. 427/2011 Sb. V případě nabídky fondů zde platí povinnost vést a obhospodařovat tzv. povinný konzervativní fond.

Na trhu aktuálně působí 9 penzijních společností obhospodařujících 8 fondů transformovaných a 34 fondů účastnických, jejichž nabídka se může měnit.

Jak si jednotlivé transformované fondy vedly?

Zhodnocení TF vychází z účetní závěrky a výsledky jsou tedy zveřejňovány cca v průběhu května kalendářního roku následujícího roku, k němuž se zhodnocení váže. Aktuálně tedy jako o nejčerstvějším můžeme hovořit v případě TF o zhodnocení za rok 2020, kdy se 7 z 8 TF drží do 1% zhodnocení, přičemž nejhůře si vede KB penzijní společnost s 0,36 %.