Odkud pramení strach z investic apod.?
|
Jakmile jde o peníze, Evropané volí raději jistotu. Potvrzuje to finanční barometr 2017 mezinárodní výzkumné agentury GfK. Především mladší generace nerada riskuje.
Nacházíme se ve fázi nízkých úrokových sazeb, návratnost investic je zanedbatelná a zbytek tvoří inflace. Tradiční formy spoření jsou všechno, jen ne lukrativní. A přesto si nadále plno Evropanů ukládá své peníze na osvědčenou „vkladní knížku“ – v Německu je to asi 40 procent obyvatel, nebo je nechávají, jak je to v případě České republiky, ve velké míře na běžném účtu. „Téměř tři čtvrtiny Čechů mají své úspory uložené na běžných účtech. Zde se ale vložené peníze především kvůli růstu inflace v poslední době nezhodnocují. Přitom více než polovina dotázaných v průzkumu ING uvádí, že jsou se svou finanční rezervou nespokojeni. Respondenti tvrdí, že by letos rádi naspořili více než v minulém roce. Spoření se chystají navýšit hlavně mladí do 29 let. Otázkou je, kolik z nich předsevzetí dodrží, jelikož minulý rok vytrvalo pouze 17 % účastníků průzkumu,“ říká šéf retailu ING Bank Radek Sedlář, který vychází z dat výzkumu ING Bank ze začátku roku 2019.1 Investice do fondů přitom přináší jednoznačně vyšší návratnost, mnoho Evropanů jim však nedůvěřuje. Především mladá generace je v tomto ohledu váhavá. Jak to, že je zrovna generace Y tak zdrženlivá?
Vládne nevědomost a předsudky
Většina lidí si investice podvědomě spojí se slovem burza. Burzu si následně spojí se slovem spekulant nebo krach, vybaví se jim život makléře, jak je popisován ve filmu Vlk z Wallstreet a nelze se tedy divit, že s takovým nastavením podvědomí se tito lidé do investování nijak nehrnou. Investování do podílových fondů však není klasickým burzovním obchodováním. Klient se v podstatě stává podílníkem v podniku (fondu), jež zaměstnává řadu profesionálů, kteří na burze vyhledávají zajímavé investiční příležitosti a využívají je. Toto obchodování podléhá přísné kontrole ze strany dohledových orgánů. Fondy jsou kategorizovány podle rizikovosti, přičemž na jednom konci stupnice stojí nejméně rizikové fondy s nízkým potenciálem výnosu (v podstatě na úrovni spořicích účtů) a na druhém rizikové fondy s vysokým potenciálním výnosem. Každému klientovi jsme schopni nabídnout fondy (nebo portfolio fondů) odpovídající jeho vztahu k riziku. V dlouhodobém horizontu je investice do podílového fondu téměř vždy výhodnější než zhodnocování peněz na spořicích účtech.
Život tady a teď
Mladí lidé v podstatě spíše nemají chuť myslet na svou finanční budoucnost. Své peníze raději utrácí v přítomnosti. Nový smartphone, vstupenky na koncert oblíbené kapely a večery s chutným jídlem po boku nejlepších přátel – těchto malých radostí se jednoduše nechtějí vzdát. Fenomén, který ekonomové nazývají „doba preferencí“.2 Jednoduše řečeno: Místo aby peníze uložili na později, chtějí mileniálové raději vlastnit pěkné věci nebo si užívat. Vžil se pro to i výraz „projíst vlastní budoucnost“. A když už si peníze přece jen odloží, pak spíš pro konkrétní cíl, jako je třeba road trip napříč Kanadou. To jim připadne snazší než šetření na něco tak abstraktního, jako je důchod.
Svět financí se otevírá
Vyhýbání se budování majetku a kumulace finančních prostředků na penzi formou investic do podílových fondů však právě v případě generace Y není dobrou volbou. Nyní se totiž mladým generacím otevírá online svět financí. Nespočet online příspěvků a finančních aplikací se snaží mileniálům udělat finanční svět atraktivnější a přístupnější. Díky smartphonu tak mohou mít v okamžiku přehled o svých příjmech a výdajích, spravovat svoje investice, a přitom mít možnost nahlédnout do všech investičních možností – tak je téma zaopatření pro mladé lidi dosažitelnější. Přitom je však nutný podrobný vhled do této problematiky. Pokud potřebujete pomoc, abyste se vyhnuli chybným investicím, nebo špatně nastavenému portfoliu, které vás má zabezpečit na důchod, měli byste se obrátit na finančního poradce – např. z OVB.
