Jak si vedlo Doplňkové penzijní spoření a Penzijní připojištění v loňském roce?

Jaké jsou rozdíly mezi Doplňkovým penzijním spořením a Penzijním připojištěním?

Ač státní podpora v podobě státních příspěvků a daňových úlev náleží klientům obou produktů vždy v závislosti na výši pravidelného příspěvku účastníka uvedeného ve smlouvě a při dodržení zákonných podmínek, existuje mezi těmito produkty i řada rozdílů.

V zásadě nelze mít souběžně více než jednu smlouvu, přičemž přestup z PP do DPS je možný výpovědí z PP a založením nového DPS v rámci stejné penzijní společnosti, přestup z DPS do PP již možný není. Nárok na penzi u PP vzniká od 60 let s možností jednorázového výběru nebo starobní, případně pozůstalostní penzí po dobu stanovenou penzijním plánem. U DPS se nárok na jednorázové vyrovnání váže na věk pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle Zákona o důchodovém připojištění (aktuálně u účastníků narozených po roce 1971 činí 65 let). V případě výplaty DPS v podobě dávek (tj. starobní penze či jednorázové pojistné) je při dodržení určitých podmínek možný i tzv. předdůchod, kdy je tento věk snížen o 5 let.

Pokud jde o možnost výběru před vznikem nároku na uvedené dávky, PP v případě smluvního ujednání umožňuje tzv. výsluhovou penzi neboli možnost výběru až 50 % naspořených prostředků. Oproti tomu DPS umožňuje tzv. částečné odbytné do třetiny hodnoty prostředků účastníka, to se váže na věk 18 let a splnění podmínek ohledně délky spoření. Poslední a společnou možností je tzv. odbytné, kdy však účastník ztrácí nárok na státní příspěvky a daňové úlevy, současně dochází ke zdanění vlastních příspěvků, příspěvků zaměstnavatele i výnosů z těchto příspěvků.

V případě možnosti zhodnocování vložených prostředků nabízí PP se svými transformovanými fondy (dále jen „TF“) tzv. garanci nezáporného zhodnocení, zároveň však prakticky nulovou možnost ovlivnitelnosti zhodnocování prostředků ve smyslu výběru fondu. Nezáporné zhodnocení však neznamená, jak by se na první pohled mohlo zdát, reálné kladné zhodnocení. Například v souvislosti se zmíněnou rostoucí inflací, která již několik po sobě jdoucích let převyšuje zhodnocení TF, vložené prostředky výrazně ztrácejí na své kupní síle. To vyplývá z povahy fondu a související investiční strategií, která je ze zákona konzervativní. Oproti tomu stojí DPS, se širokou škálou investičních možností dle povahy a potřeb účastníka. Zde hovoříme o účastnických fondech (dále jen „ÚF“), kdy ze zákona každá penzijní společnost, jichž je v současné době na trhu 9, musí obhospodařovat alespoň 1 povinný konzervativní fond a libovolný počet dalších účastnických fondů. Na toto navazuje možnost vyššího zhodnocení, která však úzce souvisí s mírou rizika. Například: zatímco investice do konzervativních fondů s převahou méně rizikových instrumentů finančního trhu, jako jsou zabezpečené dluhopisy, znamenají nižší zhodnocení vložených prostředků, avšak téměř s jistotou minimální odchylky od očekávané realizované hodnoty; investice do akciových fondů znamenají výrazně vyšší možnost zhodnocení vložených prostředků, současně však úměrně tomu rostoucí riziko odchylky s možností dosažení i výrazně záporného zhodnocení. Obecně však platí, že je k volbě vhodné strategie přistupovat individuálně, s ohledem na potřeby, znalosti a zkušenosti účastníka. Je nutné uvést, že záporné zhodnocení je možné v případě jakéhokoli typu ÚF.

• Průměrná míra inflace za posledních 9 let (1. 1. 2013 do 31. 12. 2021) činí 1,91 % p.a. Průměrným zhodnocením od roku 2013 do konce roku 2021 ji překonalo 24 z 31 obstarávaných ÚF. Tuto hranici ale nepřekročil žádný z TF.
• Nejvyššího zhodnocení za rok 2021 (porovnáváme hodnoty k 31. 12. 2020 a 31. 12. 2021) dosahují dynamické fondy investující převážně do akcií. Tyto přesahují i průměrnou roční míru inflace. Hned 4 dynamické fondy přesahují zhodnocení 20 %. Téměř všechny konzervativní fondy však dosahují záporných hodnot. Nad průměrnou mírou inflace v roce 2021, jež činí 3,8 %, se drží 12 z 31 ÚF.
• TF penzijních společností dosáhly za rok 2021 zhodnocení od 0,24 % do 0,98 %. Již pátým rokem po sobě tedy žádný z TF nepřekonal inflaci.

Jaký je aktuálně stav na trhu?

Na trhu aktuálně působí 9 penzijních společností, přičemž OVB spolupracuje s 8 z nich. Každá penzijní společnost, mimo posledně založené, obhospodařuje právě jeden TF (celkem tedy 8 TF). Vzhledem k ukončení možnosti uzavírání nových smluv o PP již nové TF nevznikají. V případě ÚF je aktuálně všemi penzijními společnostmi obhospodařováno 34 fondů, přičemž 3 z nich posledně založené fungují až od července 2021 a nejsou tedy zahrnuty ve srovnání níže.

Situace na finančním trhu byla v roce 2021 ovlivněna celou řadou faktorů. Celosvětově přetrvává vliv pandemie koronaviru a svůj podíl na vývoji má i situace ohledně cen energií na burze. V rámci ČR hraje podstatnou roli výrazně se zvyšující inflace, zásahy ČNB a s tím související stoupající úrokové sazby.

Dle informací MFČR je ke dni 31. 3. 2022 evidováno 2 937 566 neukončených PP a 1 497 802 neukončených DPS. Za 1. čtvrtletí roku bylo uzavřeno 82 930 nových smluv o DPS, přičemž v případě 8 229 smluv se jednalo o převody prostředků z PP. Příspěvky zaměstnavatele jsou evidovány na cca 40 % smluv o PP a na cca 30,5 % smluv o DPS.

Dle výše příspěvku účastníka stanoveného ve smlouvě (příspěvky zaměstnavatele nejsou brány v potaz) je účastníkovi při řádném placení stanovena výše státního příspěvku. Tento ke konci čtvrtletí činí v průměru 141 Kč na smlouvu o PP a 162 Kč na smlouvu o DPS., přičemž průměrný měsíční příspěvek účastníka za stejné období činí u PP 765 Kč, u DPS 824 Kč.

Jak si vedly účastnické fondy v roce 2021?

Výnosem se v tomto případě rozumí zhodnocení uložených peněz, kterého daná penzijní společnost dosáhne svou investiční činností, se zohledněním pravidel vyplývajících ze zákona a dalších ustanovení v rámci podmínek jednotlivých typů fondů. V případě ÚF tedy porovnáváme hodnoty penzijní jednotky k určitým datům dle požadovaného účelu, přičemž hodnota penzijní jednotky se u jednotlivých fondů v čase mění a její volatilita je ovlivněna i typem fondu, tedy typem a rozsahem objemu jednotlivých druhů aktiv ve vlastním portfoliu, budoucí vývoj však nelze jednoznačně predikovat na základě historického vývoje.

Nejvyššího zhodnocení za rok 2021 (porovnáváme hodnoty k 31. 12. 2020 a 31. 12. 2021) dosahují dynamické fondy investující převážně do akcií. Tyto přesahují i průměrnou roční míru inflace. Hned 4 dynamické fondy přesahují zhodnocení 20 %. Téměř všechny konzervativní fondy však dosahují záporných hodnot. Nad průměrnou mírou inflace v roce 2021, jež činí 3,8 %, se drží 12 z 31 ÚF.