Dopady zvýšení sazby ČNB

V poslední době zažíváme zvyšování cen výrobků a služeb. Český statistický úřad zatím naposledy zveřejnil index spotřebitelských cen v srpnu, kdy meziroční nárůst cen činil 4,1 %.

Jedná se o nejvyšší nárůst za 12 let. Výrobci i poskytovatelé služeb doufají, že lidé budou utrácet a že si jejich dražší služby přesto nakoupí. Týká se to například elektroniky, jídla v restauracích, ale i energií – plyn, elektřina, palivo. Během pandemie lidé naspořili velké množství prostředků, ale dle dostupných dat se do utrácení příliš nehrnou.

Navzdory covidu je nízká nezaměstnanost a firmy zoufale hledají zaměstnance, některé jsou i nuceny omezovat nebo dokonce ukončovat výrobu nebo celý provoz firmy. Celá tato situace brzdí ekonomický růst.

ČNB k 30. 9. zvyšuje úrokovou sazbu o 75 bazických bodů. Je to již třetí protiinflační opatření toho druhu za posledního půl roku. Na konci roku 2021 se na finančním trhu očekává repo sazba 2 %. Repo sazba je úrokovou sazbou stanovenou ČNB, která se využívá při finančních operacích na trhu. Touto sazbou reguluje ČNB množství peněz v ekonomice.

Repo sazba je využívána jako sazba úroku, kdy obchodní banky vrací půjčené peníze zpět ČNB.

Ptali jsme se našich expertů, jaké dopady bude mít inflace a zásahy ČNB do rodinných financí. Zaměřili jsme se na hypotéky, které přestavují zpravidla největší finanční závazek rodiny a na investice do podílových fondů, které jsou stále častěji důležitým produktem v portfoliu zajištění na penzi.

Investiční oblast komentuje Petr Šimčák, ředitel investic, člen představenstva Amundi Czech Republic Asset Management, a.s.

Trh v tuto chvíli zároveň čeká, že další zvýšení sazby, a to o 0,5 %, přijde i na listopadovém jednání, kdy bude mít centrální banka k dispozici novou prognózu.

Trh tak v současné době očekává, že základní úroková sazba centrální banky vzroste ze současných 1,25 % na zhruba 2 % již do konce letošního roku. Během následujících 12 měsíců by podle tržních očekávání mohla dosáhnout nad 2,5 %. Bezprostřední dopad na trh už samotné zvýšení sazeb mít nebude, vzhledem k tomu, že je v tuto chvíli v tržních úrokových sazbách již zaceněno. Důležitý bude ale i tón následné tiskové konference po měnovém zasedání, změna v komunikaci s trhem samozřejmě pohnout může.

Pro běžného investora to nyní znamená, že na rozdíl od obyvatel Eurozóny či USA mohou korunoví investoři ukládat peníze bez rizika za kladný úrok, i když tento úrok nyní inflaci nepokryje. Nicméně fondy krátkodobých dluhopisů blízké peněžnímu trhu nyní nabízejí atraktivnější konzervativní formu uložení peněz než klasické bankovní vklady. Také do CZK zajištěné třídy globálních fondů z tohoto zajištění inkasují kladný úrokový výnos, nyní více než 1 % p. a. a tento výnos v nejbližších měsících velmi pravděpodobně dále poroste.

K segmentu hypoték se vyjadřuje Michael Opočenský senior key account manažer pro spotřebitelské úvěry OVB Allfinanz, a.s.

Zásadní motivací pro úpravu sazby je dnes tolik zmiňovaná inflace. ČNB měla pro inflaci nastavené toleranční pásmo, které je ovšem v současné době prakticky na svém dvojnásobku. Členové bankovní rady reagovali razantněji, než se očekávalo a zvýšili sazbu dokonce o 75 bazických bodů. Doposud to bylo vždy po 25 bazických bodech. Někteří ekonomové tuto variantu očekávali, protože tím, že inflace meziročně dál roste a dosavadní zvyšování sazby růst inflace ani nepřibrzdilo, nebylo a není otázkou, jestli bude dál ČNB sazby zvyšovat, ale o kolik a jak rychle. 

Tímto krokem se sazba dostala již na hodnotu 1,5 % a vytvoří tak větší tlak na banky, které budou opět reagovat zvýšením úrokových sazeb na hypotečních úvěrech. Přikláním se v tuto chvíli k názoru, že úrokové sazby na hypotečních úvěrech budou do konce roku na svých základních sazbách již přes 3 %. (5letá fixace)

Základním faktorem, pro určení úrokové sazby, je pro banku cena zdrojů – za kolik si daná banka dokáže obstarat prostředky, které pak použije na úvěrování klientů, žádajících o hypotéky.  Zvyšování základních sazeb ze strany ČNB výrazně přispívá k růstu ceny těchto zdrojů.

Opět se potvrzuje, že kdo chce získat úvěr na bydlení za nízkou sazbu, neměl by váhat. A těch, kteří letos neváhali, je opět rekordní množství. Za prvních 8 měsíců tohoto roku půjčily banky klientům úvěry na bydlení již za 293 miliard a meta, na začátku roku nepřestavitelných 400 miliard, není nereálná.

Pokud se ale podíváme na úrokové sazby pohledem delšího horizontu, zjistíme, že se nacházíme (a ještě nějakou dobu se jistě nacházet budeme) v období historicky nejnižších sazeb v historii ČR. Klienti si ale za posledních 5 let zvykli na to, že hypotéky byly k mání i za sazby pod 2 %, čehož se pravděpodobně jen tak nedočkáme. Ale i když o tom se mluvilo i na konci roku 2018 a rok 2020 nám je přinesl zpět.

Výraznější růst a promítání vyšší ceny zdrojů do úrokových sazeb bank brzdí v ČR vysoce konkurenční prostředí, které se v současné chvíli ale naplno neprojevuje z důvodu vysokého zájmu o úvěry ze strany klientů. Zdá se, že největší zájem o úvěry na bydlení je za námi (neříkám, že očekávám v roce 2022 špatná čísla) a tím, jak bude žádostí o úvěry v bankách ubývat, začne opět větší boj o klienta. I dnes vidíme, že zajímavému klientovi s nadprůměrnou výší úvěru, umí banka dát pěknou individuální slevu. Příští rok v tomto směru čekám ze strany bank ještě vyšší aktivitu.

Vysokou inflaci nezkrotí ČNB pouze zvyšováním sazeb. Růst cen je v ČR ovlivňován dnes faktory, které ČNB nemůže ovlivnit (hlavně nedostatek určitého typu zboží). Někteří ekonomové tvrdí, že až se nabídka s poptávkou srovná a ekonomika znovu rozjede, ceny klesnou a tím se problematika inflace z části vyřeší a zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB tak nemusí být nijak dramatické. Jak nám historie ukázala, je těžké predikovat nějaký vývoj, ale já bych byl k budoucnosti úvěrů na bydlení stále optimistický, i když sazby jdou a půjdou nahoru. Daleko větší ohrožení vidím v nějakém restriktivním nařízení ČNB – např. natvrdo nastavených 20 % vlastních zdrojů apod.